Otravy
Nejčastější příčiny otrav
Mezi časté příčiny otrav patří rodenticidy - návnady na hlodavce, moluskocidy - jedy na plže a mlže, a herbicidy - látky na hubení plevelů. Místem těchto otrav mohou být zahrádky, chaty a chalupy, mnohdy s nesnadnou dosažitelností veterinární péče. Podobné nástrahy se musí skla- dovat jako každý jiný jed v uzamykatelné skříni a samotné nástrahy klást ve speciálních nástrahových staničkách umístěných na psům nedostupných místech. Pro návnady kladené "ve velkém" ve velkoskladech a silech bývá vlastní účinná látka – jed - smíchána se zrninami, obilným šrotem, maso- kostní moučkou nebo cukrem, což je, bohužel, hlavně v posledních dvou případech vysoce atraktivní nabídka i pro kočky a psy.
V autoservisech, garážích a také na letištích se poměrně často vyskytují otravy služebních psů etylenglykolem, látkou, která je obsažena v barvách, kosmetických přípravcích, v brzdových a chladicích kapalinách, nemrznoucích směsích i v hasicích přístrojích. Etylenglykol je pro psy chuťově atraktivní a jeho nebezpečnost se násobí, protože je v kapalné formě – a otrava má tedy rychlejší nástup.
V přírodě může dojít k otravě psa olizováním nebo pokousáním určitých druhů žab a mloků.
Příznaky otravy z žab se projevují velmi rychle přílišnou tvorbou slin, ztíženým dýcháním, křečemi a kolapsem. Je třeba urychleně vypláchnout tlamu velkým množstvím vody, uvolnit dýchací cesty a psa v případě potřeby resuscitovat.
Otrava z mloků s sebou nese slabost a nekoordinovanost, zvracení, průjem a ochrnutí. Po dramatickém nástupu obtíží se psi většinou velmi rychle sami zotaví, pro rychlejší ústup obtíží lze provést výplach ústní dutiny.
V domácnostech jsou nejčastější příčinou otrav různé čisticí prostředky, ale také alkohol, čokoláda, káva ve všech podobách, cibule, tučné jídlo, sůl a kynuté těsto. Také léky, které jsou pro člověka netoxické, mohou mít pro psa nedozírné následky.
Takové to domácí žvýkání...
Živočichové žijící volně v přírodě se většinou jedovatým rostlinám či jejich částem instinktivně vyhýbají, ale domácí mazlíčci své instinkty dlouhodobým šlechtěním a soužitím s člověkem dávno ztratili.
Samostatnou kapitolou typicky domácích otrav jsou pokojové jedovaté rostliny. Jestliže přijde do rodiny pes, zejména štěně, pro které představují jedovaté rostliny zajímavou hračku ke žvýkání, je třeba "prolustrovat" květinovou výzdobu doma a včas odstranit monsteru, filodendron, difenbachii, anturium, aglaonemu, kaly, na zahradě pak zabezpečit azalku, rododendrony, oleandr, amarylis, narcisy, hyacinty, tulipány, kosatce a lilie.
Některé skupiny rostlin mohou obsahovat jedy atropinové, které působí na nervový systém a projevující se suchostí sliznic, rozšířením zornic, motorickým neklidem, poruchami vidění, paralýzou dýchání, útlumem nervového systému a následnou smrtí (rulík zlomocný, blín černý, durman obecný). Jiná skupina rostlin obsahuje jedy solaninové s účinkem na žaludek a střeva a způsobuje zvracení, krvavý průjem, selhání krevního oběhu, útlum nervového systému a dýchání s následnou smrtí (hlízy syrových brambor, lilek černý). Rostliny s nikotinovými jedy způsobují nadměrné slinění, zvracení, průjem, křeče a smrt (tabák viržinský).
Mezi další jedovaté rostliny, se kterými se pes může setkat ve volné přírodě, patří např. tis červený, obsahující jedy taxin a taxifilin, pryskyřník prudký (jed protoanemonin způsobuje zánět střev a žaludku, křeče a útlum dechového centra), oměj šalamounek (jed akonitin patří mezi nejúčinnější jedy na světě a je např. součástí šípových jedů kurare), přeslička bahenní (jed palustrin), starček přímětník (jedy senecionin a senecin), kýchavice černá a kýchavice bílá (obsahující protoveratrin), ocún jesenní (velmi toxický kolchicin s až karcinogenními účinky), mák setý (obsahující kodein, narkotin, papaverin,morfin a další) nebo kulčiba hořká a kulčiba dávivá (které obsahují velmi nebezpečný křečový jed strychnin).
Také veškeré šlechtěné i plané peckoviny i malvicovité rostliny obsahují kyanogenní glykosidy (mandloň obecná, meruňka, broskvoň, vikev). Jed je obsažen v semenech a kůře. Smrt v důsledku poruch srdečního rytmu vyvolá požití náprstníku žlutého a červeného (účinkem kardioaktivních glykosidů - jedů digitalin, digoxin a digitoxin) a v našich podmínkách se pes může otrávit také konvalinkou vonnou (glykosidy), vojtěškou, jetelem lučním, vlčím bobem, koukolem polním nebo břečťanem popínavým (toxické saponiny), thují a jalovcem (toxické sinice) nebo pryšcem chvojkou (toxické terpeny).
Prvotní příznaky otrav
Různé jedy vyvolávají odlišné symptomy a dokonce ani požití stejného jedu dvěma psy nemusí mít zcela shodné projevy. Pro laické posouzení toho, zda se jedná o otravu či nikoliv, je prvotním příznakem nadměrné slinění, zvracení, únava, slabost a malátnost, bezvědomí a křeče, postupně se může přidat motorický neklid, poruchy vidění, paralýza dýchání, krvácení z tělních otvorů, zvracení krve, průjem a křeče, přítomnost krve v moči a trusu, krváceniny na jinak bledých sliznicích, spojivce i duhovce, tvorba podlitin, intenzivní krvácení i z malých oděrek. Jinými symptomy mohou být podle druhu jedovaté látky suchost sliznic, rozšíření zornic, útlum nervového systému, selhávání krevního oběhu a poruchy srdečního rytmu.
První pomoc
Pokud chovatel zjistí, že jeho zvíře požilo v tuto chvíli jed v jakékoli podobě, je třeba zabránit dalšímu příjmu jedovaté látky, vyvolat zvracení pomocí 3% peroxidu vodíku nebo roztoku soli, hořčice nebo jedlé sody a následně nasadit hladovku s hořkým čajem (kterého pes vypije skutečně jen tolik, kolik potřebuje tekutin) a živočišným uhlím. Pokud pes pozřel žíravinu, dávení se vyvolávat nesmí!
Jestliže k otravě došlo před delší dobou, je nutné vzít vzorek jedovaté látky, případně zvratků, a spěchat do nejbližší veterinární ordinace. Rovněž domnívá-li se chovatel, že jeho pes začíná jevit symptomy otravy a dá si to do souvislosti s tím, že pes během procházky pozřel podezřelou věc, je dobré zavolat veterináři a ještě před transportem popsat obtíže, aby se se zmírňováním následků mohlo začít už během přepravy.
Psovi, který upadl do bezvědomí, je nutno vyčistit dýchací cesty a provádět resuscitaci
Na co se bude veterinář ptát
Na stáří, plemeno, pohlaví a přibližnou hmotnost psa; kdy byl pes naposledy očkován; na možné důvody, proč by pes měl být otráven; kde je pes ustájen a zda k němu mají přístup cizí osoby; na typ klinických příznaků, kdy začaly, a v případě, že má chovatel více psů chovaných v jednom prostředí, kolik psů má shodné problémy; na to, zda se symptomy zlepšují nebo zhoršují; jestli je znám jed, kterým se zvíře otrávilo, a zda máte od něho obal; množství požitého jedu; kdy jej pes pozřel; zda máte doma volně humánní či veterinární léky; jaké léky či jiné preparáty byly zvířeti v poslední době podávány; kdy naposled byla v okolí provedena deratizace a jestli mohl pes přijít do styku s otrávenými hlodavci.
Je také pravděpodobné, že se veterinář zeptá na značku krmiva a na případné změny stravy, na to, zda pes měl v minulosti podobné problémy, nebere-li v poslední době jiné léky, nebo netrpí-li alergií. (Podle MVDr. Otto Humla)
Odborná pomoc
Všechny příznaky otrav mohou splývat s příznaky jiných nemocí, které nemusejí mít s jedy nic společného. Na druhou stranu - otrava je stav, který vždy ohrožuje psa na životě. Pokud se podezření na otravu potvrdí, je další léčba v rukou veterináře.
Proti mnoha jedům existují protijedy. Zásadou při léčbě otrav je důležité objasnění druhu jedu. Jen pokud je znám jed, může být podán protijed – a pak má pes šanci na uzdravení nebo alespoň na snížení následků otravy.Tam, kde jed není rozpoznán, nebo pokud neexistuje protijed, je léčba otravy pouze symptomatická, tj. tlumící klinické příznaky.
Může být proveden výplach žaludku, podáván vitamín K nebo krevní transfuze. "Káčko" ve formě kapek se podává s tučnou stravou pro snadnější vstřebání, a to po dobu minimálně pěti týdnů, a nesmí se užívat současně s živočišným uhlím. Po celou dobu léčby musí být psovi podávána řídká, kašovitá strava nevyžadující kousání, aby se dále nepoškozovaly sliznice a nedocházelo k jejich krvácení. Samozřejmostí je, že musí být pes udržován v klidu.
Zdroj: Planeta zvířat